Kronika
Poselství paní Hoškové očima studentů semináře
20.2.2018„Musíme si přiznat, že se to opravdu stalo. Nesmíme uvěřit lži, že žádný holocaust nebyl. Byl! A naší povinností je se postarat o to, aby se už nic takového neopakovalo.“
„Myslím, že paní Hošková chtěla říct, že nesmíme zapomenout, co všechno se v minulosti stalo, protože když zapomeneme, je mnohem větší šance, že se to bude opakovat.“
„Paní Hošková nám chtěla sdělit své zážitky a pocity z doby, kterou už jen málo lidí pamatuje a chtěla dokázat, že hrůzné činy během 2. světové války se opravdu odehrávaly. Zároveň na nás apelovala, abychom byli pozorní vůči všem xenofobním a rasistickým projevům, protože historie se může opakovat.“
„Poslední dobou se začalo šířit, že holocaust neexistoval, a tak nám paní Hošková přišla sdělit, jak krutá byla realita a jaká je pravda. Čtyři roky uvězněna bez jídla, mučena hladem a jinými strašnými podmínkami, a i přesto mluvila o tom, jaké štěstí měla. Její příběh byl velmi emotivní a poučný.“
„Přednáška měla připomenout holocaust a varovat nás do budoucnosti. Nikdy bychom neměli podporovat někoho, jehož úmysly jsou rasistické a nenávistné. Člověk by měl zůstat lidský a ne dělat nelidské činy. 2. světová válka byla výstražným konfliktem, na který spolu s holocaustem nesmíme zapomínat, jelikož se mohou opakovat!“
„Člověk by neměl zapomínat na minulost, z minulosti bychom se měli ponaučit a ne dělat, že nebyla. Paní Helga hodně zdůrazňovala, že v dnešní době se bohužel říká, že holocaust je výmysl. Nesmíme dovolit, aby se historie opakovala!“
„ Paní Weissová nám přišla sdělit, že se válečné hrůzy mohou opakovat a každý člověk by měl vědět, co se tehdy odehrávalo za strašné věci. Je velice cenné slyšet události holocaustu od člověka, který ho na vlastní kůži prožil, než když se o tom učíme jen v hodinách dějepisu. Je to něco úplně jiného.“
„Cílem besedy podle mě bylo, abychom uslyšeli příběh paní Hoškové a uvědomili si jak hrozné věci se děly. A případně v budoucnu včas rozeznali náznaky a zabránili tomu, aby se to dělo znovu.“
„Je důležité znát naši historii opravdu tak jak se stala a nezpochybňovali ji. Můžeme se z ní poučit a díky tomu předejít opakovanému neštěstí.“
„Paní Hošková nám svým vyprávěním chtěla představit reálný život v koncentračních táborech. Představit nám historii, kterou je důležité znát, aby nás nikdy nenapadlo, že holocaust nebyl, jak někteří tvrdí.“
„Pro mě ze včerejší přednášky vyznělo především to, že ta hrůza, která se děla, ač je to už před mnoha lety, se nesmí brát na lehkou váhu. Jakékoli hrozby a obavy se nesmí nechat být jen tak. A nic takového jako holocaust nesmíme znovu dopustit. Hrozby nejsou nereálné, proto nesmíme mlčet. Je to tedy především poučení do budoucna.“